Fotbal ve Stodě

Fotbal, kopaná, čutaná, nejkrásnější hra, to všechno jsou jména, která máme pro nejrozšířenější hru na světě. Dámy jí říkají „honění se za kulatým nesmyslem“. Je ale úplně jedno jak jí kdo bude říkat, je to fenomén, závislost, vášeň, nadšení i zklamání zároveň. Každý se jednou nechal zlákat tím pravidelným tvarem a kopl do té kulaté věci. Tak ruku na srdce, kdo alespoň jednou nezatoužil stát se na chvíli Masopustem, Nedvědem, Barošem…..? Chytat před zaplněnými tribunami jako Petr Čech. Pak zvednout nad hlavu pohár a užívat si pocitu vítězství. A jestli to bude pohár pro Mistra světa, vítěze Pralesní ligy anebo jen zmrzlinový pohár, o který jste hráli na hrbolatém plácku za domem, je přece úplně jedno. Fotbal, který dokáže lidi spojovat, ale i nesmiřitelně rozdělit. Je to hra, která Vás nenechá v klidu, dokáže totiž rozčílit o toho největšího flegmatika na tribuně. Má tu moc udělat z každého diváka reprezentačního trenéra a to pak slyšíte z ochozů. „To snad není pravda, ty zas hrajou..“ „Já nemít to koleno, já bych jim to ukázal..“ „Běžte radši kopat brambory..“ A pro vás všechny je určena tato brožura, ve které jsme se pokusili zhruba zmapovat historii fotbalového oddílu TJ SLAVOJ STOD. Informací o založení a fungování oddílu, hlavně v jeho začátcích, je opravdu pramálo. Neexistuje totiž žádná kronika, a i když si někteří pamětníci vzpomněli, že něco takového se zde kdysi vedlo, zřejmě zmizela v nenávratnu. Nezbylo nám tedy nic jiného než se držet několika zápisů z výročních schůzí a spolehnout se na paměť bývalých hráčů, funkcionářů a členů našeho oddílu.

Už koncem 19. století vznikají po celém tehdejším Rakousku-Uhersku dělnické tělocvičné spolky pod názvem EICHE (dub). Nevíme sice, kdy vznikl ve Stodě, ale protože sdružoval cvičence a sportovce, logicky došlo i na fotbal a byl založen německý klub ATUS. Mezi německými hráči však hrávalo pravidelně i několik Čechů. Vzhledem k rostoucímu počtu českého obyvatelstva ve Stodě a k politické situaci, vznikla nutnost založit si vlastní, ryze český oddíl, který by slučoval všechny sportu chtivé občany. A jsme u toho důležitého data, respektive letopočtu 1935. Den a měsíc se nám bohužel nepodařilo zjistit. V tomto roce je ve Stodě založen český sportovní klub SLAVOJ STOD. Zakladateli a zároveň mecenáši byli pánové Bláha, Ekstein, Junk, Rund, Galla, Kryštof a další. Jeho součástí se stal i fotbalový oddíl. Byl zde však i oddíl atletický a házenkářský. Historicky prvním předsedou fotbalového klubu se stal p. Mlnařík a spolu s několika nadšenci z řad hráčů vedl stodský fotbal v jeho nelehkých začátcích. Zde je namístě vyzdvihnout i aktivity několika hráčů ze sousedního Hradce, kteří si však v krátkém čase vytvořily svůj domácí oddíl a stali se tak našimi odvěkými rivaly. „Cihlářské pole“ to byl název místa, kde se v začátcích konaly zápasy českého i německého klubu. Už podle jména je jasné, kde se toto hřiště nacházelo. Bylo to naproti dnešnímu nábytkářskému podniku, přes ulici Kotovická, za domy směrem k cihelně. Ještě téhož roku, tedy 1935, zakoupila tělocvičná organizace Sokol od firmy Salz pozemek pod nádražím (dnes je zde park), který byl upraven na hřiště. Toho využívali jak cvičenci Sokola, tak i stodští fotbalisté. Než se však stačil fotbal v našem městě patřičně rozvinout, přišel rok 1938, s ním německá okupace a samozřejmě i zrušení všech českých sportovních klubů, fotbalový nevyjímaje. Po osvobození naší vlasti v roce 1945 se díky obětavosti a nadšení z nově nabyté svobody rozběhla i činnost sportovních klubů. Postupně začaly fungovat tělovýchovné a sportovní spolky Sokol, sportovní klub Slavoj, Dělnická tělovýchovná jednota (DTJ) a dokonce i spolek turistů. Z dobových záznamů vyplívá, že už 1.7.1945 byly na Plzeňsku zahájeny pravidelné fotbalové soutěže. V důsledku odsunu většiny německých občanů ze Stoda, byl zrušen fotbalový klub ATUS. Tím pádem existuje v našem městě už jen jeden, SLAVOJ STOD. Předsedou klubu se stal p.Junk a pokladníkem p.Rozmara. Za Slavoj tenkrát kopali hráči: J.Štauber, bratři Hofmanové, Baxa, Kyrián, Vyhnálek, bratři Faustové a další „playeři“, kteří šířili slávu našeho klubu. Poválečné časy, kdy byl všeho nedostatek, sportu nijak zvlášť nepřály. Ze staré pokladní knihy jsme se např. dozvěděli, že náš oddíl si v září 1945 musel potřikrát zapůjčit brankové sítě a za to klubu S.K. Chotěšov zaplatit 100,- Kč. I přes tuto nouzi se podařilo udržet chod všech oddílů.

V roce 1953 bylo na hřišti pod nádražím zřízeno kluziště a rozběhly se přípravy na výstavbu velkého sportovního areálu, neboť o dva roky později má proběhnout I. Celostátní spartakiáda a cvičit se má i ve Stodě. Právě těmto gigantickým cvičebním akcím, které vznikli jako náhrada za sokolské slety, vděčíme za sportovní areál a mají v naší historii neoddiskutovatelné místo. Proto dovolte několik čísel. Od března 1954, kdy se zde kopala I.A třída, se začíná s pracemi – o sobotách, nedělích a před spartakiádou dokonce každý den zde pracuje okolo stovky brigádníků. Zpč.cihelny, pivovar a ostatní podniky zapůjčily těžkou techniku i lidi a 23.června 1955 se na plochu rozběhli cvičenci. Bylo odpracováno celkem 12 tisíc brigádnických hodin. Myslíte, že by se to dnes podařilo uskutečnit????? V roce 1957 byla dokončena běžecká dráha, a protože se blížila další spartakiáda, bylo nutností dobudovat tribunu. Zase přišla řada na brigádníky. Bylo třeba vyzdít tribunu do prvního patra. V té byla zřízena ubytovna se 40 lůžky a projektoval ji Miroslav Fencl, ředitel učňovské školy. Vybudoval se stupňovitý ochoz a osadily se lavičky (1.700 míst). Po celém areálu byly vytvořeny široké cesty s obrubníky, vznikla tři nová hřiště a vchod z Luční ulice. To všechno v 15.650 brigádnických hodinách. Dne 22. května 1960 proběhla II. Okresní spartakiáda a jak udávají dobové dokumenty, vidělo ji na šest tisíc diváků. Je to neuvěřitelné, když si člověk představí, jaké návštěvy jsou v současné době na našich stadionech. Postupně byla zřízena hřiště na další míčové sporty. Podařilo se zbudovat hřiště na lední hokej, to ale záhy ustoupilo tenisovým kurtům. Zřídilo se druhé fotbalové, i když jen škvárové hřiště, později vznikla multifunkční hala a stodský sportovní areál neměl v okolí konkurenci. V již zmiňovaném roce 1957 se stal předsedou fotbalového oddílu p.Hyťha a naše barvy v té době reprezentovali, alespoň namátkou, bratři Walterové, J. Rauner, Tiler, Schröpfer, Silný, Malý, Rubáš a další. Hrála se zde stále I.A třída a to až do roku 1978. Naše mužstvo mělo i ambice na postup do vyšší soutěže, ale nepovedlo se. Až od konce sedmdesátých let se nám podařilo získat poměrně souvislé informace o jednotlivých družstvech.

Oddílu předsedal p. Karel Rauner, jako sekretář působil dlouhá léta p. Jungwirth. Roky před tím jsou asi nenávratně v zapomnění. Víme však, že sezóna 1969-1970 byla pro naše fotbalisty a to hlavně mládežnické týmy, nadmíru úspěšná. Žáci obsadili v Okresním přeboru 1. místo a stali se tak přeborníky okresu. Dorostenci vykopali tehdejší I.třídu a postoupili do Župního přeboru. Naše první mužstvo, tedy A-muži, jak je uvedeno výše, hráli I.A třídu, ale rezerva B-muži byla pro nedostatek finančních prostředků zrušena a odhlášena ze soutěže.

V roce 1970 jsme dokonce začali šířit slávu Slavoje i za hranicemi naší země a vyjeli na zájezd do tehdejší NDR. S jakým úspěchem, se nám však nepodařilo zjistit. Sezóna 1978-1979 se stala zlomová v práci s mládeží. Vzniká totiž družstvo Minižáků a pod vedením ing. Mareše a ing. Hrabíka, začali naši nejmenší dělat první fotbalové kroky, spíše tedy krůčky. Do Stoda se tudíž stahovaly 7-8leté děti z okolních vesnic a rozšiřovala se tak členská základna. Do žákovského mužstva už přestupovaly s plně osvojenými základy. Naši žáci pod vedením p. Zezuláka a p. Petříka spadli z Krajského přeboru. V dochovaných materiálech se našla i spousta zajímavostí. Tak například - právě žáci se v této sezóně zúčastnili Spartakiádního turnaje v Mantově a obsadili 1. místo. Porazili Mantov 5:0, Chotěšov 2:1 a Dobřany 1:0. Kromě pocitu vítězství si odváželi domů i finanční prémii v hodnotě Kčs 150,-. Pěkné, že? Dorost se účastnil Okresního přeboru a obsadil pěkné druhé místo se ztrátou pouhých dvou bodů na mužstvo Přeštic B. Trenérem byl p. Vl. Kadera, kterého posléze vystřídal p. J. Široký. B - muži se objevili opět v zápisech z výročních schůzí, ale kdy byli znovu přihlášeni, jsme nedohledali. Víme však, že vedoucím mužstva byl p. Bláha a trenérem p. Hořan následně p. R. Fischer a také, že se týmu ve III.třídě Okresního přeboru příliš nedařilo a skončil na předposledním místě tabulky. V soutěži slušnosti se však umístil na prvním místě a od Okresního fotbalového svazu jsme získali odměnu Kčs 300,-. A–mužstvo mužů si v Okresním přeboru vedlo se střídavými úspěchy. Věkový průměr byl 25,9 roku a tvořili jej namátkou hráči Pleizner, bratři Baxové, Jirouškové a Uzlové, dále Loritz, Rehák, J. Kadera a další. Stav členů oddílu kopané Slavoj Stod k 31.12.1979 byl následující: 127 dospělých, 24 dorostenců, 39 žáků, celkem 190 členů. V roce 1981 získal fotbalový oddíl ocenění Vzorný oddíl prvního stupně, mladší i starší žáci hrají shodně Krajský přebor, starší do něj v minulé sezóně postoupili a nevedli si vůbec zle, stabilně se pohybovali ve středu tabulky, i když téměř půlka mužstva byli věkem ještě mladší žáci. Dorost se účastnil Okresního přeboru pod vedením p. M. Jirouška a obsadil třetí příčku. Zde nutno podotknout, že p. Jiroušek byl kromě trénování, zároveň i aktivním hráčem mužů. Dalším takovým obětavcem byl p. Bláha a jen díky němu bylo B-mužstvo dospělých opět na předních příčkách své soutěže. Byl trenérem a zároveň vedoucím mužstva. I když se po každé sezóně rozhodovalo o bytí a nebytí B-mužstva mužů, vždy se ukázalo jako nutnost jej udržet v chodu. Vždyť hráči jako Jiroušek, Tumpach nebo Kříž nastupovali pravidelně i za A-mužstvo. To pod vedením p. M. Teršla stále bojovalo o postup do I.B třídy a jeho nejlepšími střelci byli Milan Hořan a Jiří Jiroušek. Protože jsme v oddíle měli pět aktivních mužstev, byla hrací plocha dosti zatížena, a proto se zvedly i nároky a finanční náklady na její údržbu. Víme však, že např. v roce 1988 hrálo pravidelně na ploše osm mužstev. Sedm našich a mužstvo VTJ, to mělo k dispozici hrací plochu za částku 3 500,- Kčs na sezónu. K tomu ještě bylo sehráno několik utkání kolektivů z řad závodů našeho města a dále zápasy o Zlatý klas a turnaj OOR. Travnaté hřiště, jak je vidět, dostávalo opravdu zabrat a začalo se uvažovat o novém trávníku, ale nepředbíhejme.

V roce 1982 naše A-mužstvo mužů postoupilo do I.B třídy, avšak jen na jednu sezónu neboť hned v následujícím roce nezvládlo roli nováčka a poroučelo se opět do okresního přeboru. Ve zprávě o činnosti klubu za rok 1984 se kromě jiného dozvíme, že družstvo A-žáků dosáhlo zatím nejlepšího umístění za svého působení v Krajském přeboru a za týmy zvučných jmen Škoda Plzeň, UD Tachov a Lázně Mariánské Lázně obsadilo čtvrté místo. Nejlepšími střelci byli Steinbach a Šilhavý. Zajímavostí je, že trenér M. Jiroušek měl s vedoucím mužstva V. Dlouhým k dispozici celkem 18 hráčů a všichni byli odchovanci Slavoje. Zde se začala v plné míře projevovat práce s mládeží, která má v našem oddílu dlouholetou tradici. Ne vše se nám ale tento rok povedlo. Dorost neudržel svoje mužstvo v I.A.třídě. Obě mužstva mužů se účastnila svých okresních soutěží se střídavými úspěchy.

Rok 1986 se stal osudným opět mužstvu B-mužů, kteří nebyli přihlášeni do soutěže, tentokrát z důvodu nedostatku hráčů. O rok později se ale už hráči našli a „Béčko“ začalo opět fungovat. Také jsme byli aktivní v činnostech, které si vyžadovala tehdejší doba a tak se dočteme, že všichni žáci splnili odznak zdatnosti, také absolvovali branný běh u příležitosti jakéhosi výročí. Aktivně jsme přistupovali k plnění úkolů nějakého sjezdu. Navštěvovali aktivy, schůze a různá zasedání. Odpracovali mnoho hodin ve prospěch obce, sebrali 800 kg železného šrotu, o starém papíru nemluvě. Ale hlavně byla na počest výročí VŘSR zapálena vatra. Rok 1988 byl rokem největšího rozmachu kopané v našem městě. Existují mužstva: Minižáci – Frydrych, Hořan (trenér, vedoucí) Žáci „B“ – Honal, Zezulák Žáci „A“ – Sellák, Pleizner Dorost „B“ – Strejc, Mayer Dorost „A“ – Dlouhý Muži „B“ – Teršl Muži „A“ – M. Jiroušek, S. Baxa V oddíle máme i tři rozhodčí p. Kühlbergera, p. Uzla a p. Selláka. Předsedou byl v té době p. Polívka a sekretářem p.Mayer. A už jsme zase u té Spartakiády, začaly totiž přípravy na její konání v roce 1990. V našem městě měla proběhnout její okresní podoba. No, a protože naše travnatá plocha nebyla v dost reprezentativním stavu, začala se za finanční podpory ČSTV budovat plocha nová. Dobrá věc se podařila a Slavoj mohl hrát na zbrusu novém „pažitu“. Jo a Spartakiáda? Ta se nakonec, ze známých důvodů, už neuskutečnila. A je určitě nespornou zásluhou všech správců, kteří v klubu nebo pod hlavičkou města působili, že se tato plocha, i po dvaceti letech nachází v celkem obstojném stavu. První porevoluční léta se nesla ve znamení snahy o postup mužů do Krajského přeboru. V roce 1994 byl angažován jako hlavní trenér p. J. Žaloudek. Znalcům kopané není třeba toto jméno dlouze představovat a nezasvěceným stačí říct, že jeho svěřencem byl např. Pavel Nedvěd nebo Vítězslav Lavička. Jenže ani jemu se nepodařilo pro Stod tuto soutěž vykopat. Podařilo se to až díky reorganizaci ve fotbalovém svazu v roce 2002, kdy jsme ze druhého místa I.A. třídy, pod vedením trenéra Havlíčka, doplnili uvolněné místo v Krajském přeboru. Tam jsme se ale dlouho neohřáli a vydrželi zde pouze jednu sezónu. Pád do I.A třídy znamenal odliv sponzorů a s tím pochopitelně i odliv peněz a hráčů. Proto byla tato soutěž pro náš tým pouze přestupní stanicí a následoval v roce 2004 pád do I.B třídy. Z té jsme se dostali v loňském roce, po vítězném barážovém dvojutkání s mužstvem Bezdružic. Do kádru přišlo několik posil a tak se letos, po spanilé jízdě I.A třídou, vrací do našeho města nejvyšší krajská soutěž.

Vzhledem k zázemí a areálu, který máme k dispozici, je to určitě adekvátní soutěž a jen doufejme, že v ní budeme dobrými reprezentanty našeho oddílu. Hlavně také kvůli divákům, kteří nás neúnavně povzbuzují i na zápasech, kdy zajíždíme na hřiště soupeřů. Na závěr bychom chtěli upozornit, že k této stručné historii našeho oddílu byly použity zápisy z výborových a výročních schůzí, informace od pamětníků a tištěných zpravodajů, které kdysi město vydávalo. Snažili jsme se o co nejpřesnější a nejvěrohodnější podání a osvětlení historie našeho klubu. Snad se nám to alespoň zčásti podařilo. Pokud však naleznete při čtení této brožury nějaké nesrovnalosti nebo nepřesnosti, informujte nás o nich. Hlavní poděkování však patří všem bývalým i současným členům oddílu, všem trenérům, hráčům, funkcionářům a sponzorům. Není možné zde vyjmenovat všechny a určitě bychom na někoho zapomněli, a to nechceme. Také nesmíme zapomenout na Vás, naše věrné diváky a fanoušky. Vám všem přejeme, aby každá nadcházející sezóna byla tak úspěšná, jako ta naše letošní.

S pozdravem Výbor oddílu kopané SLAVOJ STOD